referent
suomi-englanti sanakirjareferent englannista suomeksi
tarkoite
viittaava
viittaus
Substantiivi
Verbi
referent englanniksi
The specific entity in the world that a word or phrase identifies or denotes.
(seeCites)
That which is referenced.
(l)
presenter (q)
reporter (gl)
(l) (gloss)
1990, Helena Běličová, Ján Sedláček, ''Slovanské souvětí'':
- Neurčenost referentu je totiž v tázací větě impulsem pro adresáta, aby referenční neurčenost - aspoň z hlediska mluvčího - odstranil.
1992, ''Slavia'', Volume 61:
- Determinovaná NP je obvykle definována jako referenčně užitá NP, která presuponuje existenci referentu ve společném univerzu promluvy mluvčího a adresáta (neboli v řečové situaci, na komunikační scéně).
1992, ''Naše řeč'':
- Jsou-li determinátory v singuláru, mohou, podle kontextu, odkazovat bud k jedinému referentu, anebo k většímu počtu referentů.
1999, Vladimír Havlík, ''Mezi jazykem a vědomím'':
- Bezpochyby neřeknu, že nerozumím tvrzení „Braque inicioval kubismus" jen proto, že je mi dostupný nanejvýš deskriptivní způsob identifikace referentu jména „Braque".
2002, ''Česká literatura'', Volume 50:
- Eliminace referentu (de facto jeho vykázání mimo oblast významového směřování) se stala programní součástí saussurovské strukturální sémiotiky.
2013, Lenka Gulová, Radim Šíp, ''Výzkumné metody v pedagogické praxi'':
- Pro rozpoznání referentu (předmětu reálného světa) je podmínkou sjednaná konvence mezi mluvčími. Pojmenování referentu je sociálním činem vznikajícím na rovině sémantiky.
referent (thing which word denotes)
''(male or unspecified)'' (l), (l)
(syn)
someone who can provide information about a job applicant when requested; a (l)
the specific entity in the world that a word or phrase identifies or denotes; a (l)
(inflection of)
speaker (gl)